Srpen 2010

#32 .. rozpolcená

24. srpna 2010 v 23:47 Šuplík s mými hříchy a sny
Torn
Jestli něco sedí na to, jak se teď cítím, tak to, že jsem rozpolcená.. Všechno přišlo tak náhle.. až moc náhle.. až moc věcí..

Poznala jsem kluka. Teda, zatím si mě přidal na facu, protože se o mě bavil s naší společnou kámoškou a zaujala jsem ho..

Začli jsme si psát.. A sedli jsem si.. propsali jsme hodiny.. a druhý den zas.. Jen nám zatím nevyšlo se sejít..

Tak.. a tohle je ta jedna část. Poznala jsem někoho, s kým si možná sednu. S kým to vypadá na vztah.. S kým by to třeba mohlo vyjít.. Třeba.. A já to fakt chtěla zkusit a těšila se na něj, až se snad asi v sobotu uvidíme.. jenže..

No a je to tady. Kdysi jsem milovala kluka. Ale po různé řadě událostí naše zdůrazňuji opětovaná láska nevyšla. Milovali jsme jeden druhého, ale nevyšlo to..

On se z toho vzpamatovával, ale já ho milovala dál.. zdálo se mi to už celé věky.. ale nakonec.. jsem z toho venku... Jen prostě...

Když k někomu něco takového cítíte.. nezmizí to. Kousek toho ve vás zůstane. Vzpomínky, společné zážitky.. Tomu kousku ve vás na něm pořád záleží.. A on to prý cítí stejně.. Včera se mě v noci na ICQ zeptal, jestli jsem do něj ještě pořád zamilovaná a já mu to vysvětlila takhle a on řekl, že to cítí stejně, i když je do někoho zamilovaný a já taky byla už od té doby.. taky jsme mluvili o našem blbnutí v posteli na školním výletě a já mu řekla, že se mi nemá za co omlouvat, protože bych to klidně udělala zas..

No.. to rýsuje se nám záletka :) Takhle jsem si včera prostě psali a o té holce, do které je zamilovaný, ale se kterou je jen výborný kamarád, víc ona nechce.. vyspala se s ním a všechno, ale pak prohlásila, že budou prostě kamarádi.. nebudu zacházet do detailů.. A mě ho bylo moc líto, chci ať je šťastný.. A tak jsem mu řekla že bez výmluv prostě přijede a kouknem na nějaký film a bude fajn.. Tak teda přijel..

Koukli jsme na film, povídali si a zrovna jsme řešili moji fialovou na stěně, když mě náhle uprostřed věty začal líbat.. A já se nebránila. Je to on, nemiluju ho, ale přitahuje mě pořád.. Tak to šlo dál.. kus oblečení za kusem, až jsme to spolu znova dělali..

A mě to zmátlo. On.. nemiluju ho, vážně ne. Jen mě něco napadlo.. On chce holku. Potřebuje holku. Já znám jeho situaci. Vím, že je zamilovaný. Vím, že mě nemiluje. Vím, že já nemiluju jeho. Znám ho, chápu ho, máme zažito svoje.. Tak jsem uvažovala, že bych mu navrhla, že když např. za měsíc s nikým nebudeme, začneme chodit spolu.. Nebylo by to typu "zestárneme spolu" a jiná očekávání.. Prostě takový volný vztah.. já bych znala jeho situaci a pohled a byli bychom tu pro sebe jako rozptýlení navzájem..

Zní to dokonale.. jenže.. tady se vracíme na začátek. Zrovna jsem poznala kluka, se kterým se k něčemu schyluje.. a já to fakt chtěla, byla za to ráda, ale po dnešku najednou.. nevím, jestli to chci.. jsem hrozně zvědavá, jak by to dopadlo s tím druhým.. jestli bychom do takového vztahu šli.. možná se vám to nezdá ale.. bylo by to moc fajn..

Chtěla bych po něm jediné. Věrnost.. Kdyby mu ta holka dala šanci, ať se se mnou rozejde, klidně. Ale ať to s ní nekutí, dokud bychom byli "spolu".. Toť vše..

A já teď nevím.. s tím prvním je to výborná šance, ale je tu i ta možnost, že až spolu budeme, tak si nesednem.. a já si teď nejsem jistá, jestli si to náhodou nepřeju.. nevím nevím nevím.. Toho druhého nemiluju, ale.. chtěla bych to zkusit.. i když vím co vím.. chápete?? :( prostě.. jsem z té náhlé situace celá rozpolcená..

↑ krásná :)))