#33 .. nechápu!!!

7. prosince 2010 v 21:45 |  Šuplík s mými hříchy a sny
Desperate

Člověk by řekl, že to bude všechno jednodušší. Láska. Že v srdci budeme mít jednoho a vše bude tak.. jasné. Ale není.

Víťa. Jak já na něj nemůžu zapomenout.. ale ublížil mi a není to jen tím, že je to nedávno, prostě se od něho musím odpoutat kvůli toho, jaký je.. Nikam to nevede. Vím to, a proto se s tím snažím skončit. Už se ani nesnažím s ním kamarádit.. Když jsem ho před pár týdny chtěla doučit pitomou matiku, nakonec jsme se spolu vyspali.. zas..

A ono to bylo - samozřejmě - úžasné. Jenže pak přišla ta chata a já slyšela jak mě pomlouvá. Hnusně. A jen dva dny po tom, co jsme k sobě zase měli tak blízko.

Měla jsem chuť křičet, bít ho, .. ale než jsem tam doběhla, za ten roh, nebyl tam a cestou ze schodů se to ve mě utlumilo.. Ale být tam, křičela bych.. Poprvé v životě bych na někoho křičela, hádala se, .. někdy pomyslím na to, co všechno bych mu vmetla do obličeje a mrzí mě, že se to nestalo. Zasloužil by si to. Přede všema..

Jenže se nestalo a já musela jít dál.. a jdu. A vůbec se v sobě nevyznám proto, že.. Víťa mi nejde z hlavy, ale zároveň.. vím jak strašně šílenou věc cítím k Jirkovi. Neviděla jsem ho.. už vlastně roky.. Ne blíž než na pár desítek metrů. A jak dlouho já s ním nemluvila!

Kdysi jsem mu psala smsky, co pro mě znamená.. když jsem si nemohla pomoct.. ale pak jsem přestala. A snažila se na něj nemyslet. Přece jen je minulost.. A pak mi před pár dny napsal komentář k článku na blogu, věděla jsem, že je to on, a ono.. se to dostalo ven. Taky jsem chvíli na to zjistila, že s "Verunkou" se rozešli.. nevím proč, jsem zvědavá, ale zas nějak vědět to nepotřebuju.. Protože by mi to mělo být jedno. Pro mě se tím nic nemění. Chci aby se tím něco změnilo? Ne, snad ne.. jinak bych už fakt byla vyloženě sebevrah.

Já jen vím, že od toho komentáře na něj furt myslím. Vzpomínám. Jak jsem s ním byla, no aspoň většinou, šťastná.. Jak jsme se milovali. Jak jsme spolu strávili krásné léto. A jak jsem se s ním rozešla.. ach jo.

A pak je tu Martin. Sladký Martin. Úžasný Martin s božskýma hnědýma očima. S pohledem, který mě totálně uzemní. Martin, se kterým psaní si tak miluju.. I když je to teda doma co jsme si psali.. Nemá mě rád. Nikdy se přes minulost nepřenese. Což já vlastně taky neudělala, když to k němu furt cítím.. Protože on mi sice taky ublížil, ale já jemu víc. A potkávání ho na chodbách, i když je tam i ona, je jedna z nejhezčích částí dne.

Netušila jsem, že nakonec na moji střední fakt půjde, ale když jsem zjistila, že na ní je, byla jsem TAK ráda.. ani nevím proč. Prostě ho ráda vídám. Moc pro mě pořád znamená..

A tady to je.. Ti moji tři hlavní aktéři. Víťa, Jirka, Martin. Kdybych si měla vybrat.. který by to byl?

Víťa je.. namyšlený, arogantní vůl.. ale ta sílá která mě k němu táhne je neuvěřitelná. Prostě mě přitahuje, tak strašně moc.. Jirka. Živě si vybavuju momenty s ním i po té době.. a ta představa, být zase s ním, se mi prostě líbí. Martin. O něm toho vím nejmíň, protože pořádný vztah my prostě nikdy neměli.. nestihli jsme to. Vždycky se něco pokazilo a mě to mrzí.. chtěla bych to napravit, ale zároveň se bojím, že by nám to třeba nakonec ani neklapalo..

Takže tohle jsou moje hlavní myšlenky. Tihle tři.. kluci. Tři, na které bych měla pro své dobro zapomenout. Tři, které roky nemůžu vyhnat z hlavy, jen je tam na chvíli někde schovávat. A vím, asi to není správné, ale sakra takhle to prostě cítím.. a píšu to tady, protože fakt nechci aby něco takhle jasného Jirka četl, když teď vím, že ke mě na blog kouká :) nepodepsal se jménem, ale.. máme takové.. "spojení", že vím, že to byl on jako že vím, že on ví, že to vím.. Jo, to jsme prostě my dva..

Nakonec ani nevím, co jsem to vlastně chtěla říct, ale je to jedno.. jsem unavená.. vyčerpaná.. a nešťasná.. Pořád tak sama. Protože když mám v hlavě tyhle, tak u mě nikdo bez trošky chemie prostě nemá šanci :( a to mě mrzí. Chtěla bych se snažit a s Danem se snažím. (Dan je z mojí vesnice, píšem si a byli jsme venku, v sobotu kouknem na nějaký film) Ale nevidím v tom budoucnost, protože prostě.. ta přitažlivost tam není.. mrzí mě to...

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                     
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Blackness Blackness | Web | 8. prosince 2010 v 14:11 | Reagovat

Tyhle stavy dobře znám.., ale to všechno přejde.. chce to mít jen někoho u sebe.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama