#39.. ty hormony!!!

9. února 2011 v 22:23 |  Šuplík s mými hříchy a sny
Pills
Jsem blbá. Blbá kráva.

Zase nastala situace, kdy je potřeba tohohle blogu. Tam to napsat nemůžu. V žádném případě.. co jsem to zas udělala..

Jde o Víťu. Co jsme se spolu vyspali a byla tehdy ta akce na chatě, jsem s ním nemluvila. Neřešila ho. Neměla ho ráda. Za všechno, co jsem slyšela, co řekl.

Byla jsem rozhodnutá. A on mi přišel že to zaregistroval.

Víťa..

Dneska jsme jeli v buse od školy já, spolužák Luki a nějakou náhodou tam byl i Víťa. Jinak jezdí totiž úplně na druhou stranu normálně.. no a právě říkal, že potřebuje do shopinu koupit boty a nechce sám.. Luki říkal že má trénink, ale že Míša, já, můžu jet s ním.. prvně mě napadlo ani náhodou.. pak se mě Víťa zeptal jestli bych s ním teda jela.. a já že.. "tak jo.."..

Tak jsme tam jeli, prošli to, ale nic :D začli jsme se bavit.. začlo být fajn, i když já nezapomínám nijak lehce :) pak že prý týden chyběl (jako já) a je ztracený v matice.. jestli bych mu prý pomohla.. zas, psala jsem tu o tom jak to minule dopadlo.. tak jsem přemýšlela.. nad tím vším.. nechtěla jsem ho k sobě zvát. Navrhovala jsem, že na to kouknem ve škole a tak.. nakonec ale.. řekla jsem si.. proč sakra ne?

Ano, a tohle už byla ta totální chyba.. jeli jsme ke mě. Udělali úkol. Vypočítali další příklady. Dostal se do toho. Času pořád zbývalo dost, snažila jsem se ho nutit aby počítal další, abychom ten čas zabili a konečně odjel.. ale nechtěl.. a tak jsme jen kecali o ničem a obhlíželi můj pokoj..

Hodil i něco typu že by se ožral i když neví proč.. a já že mám ve skříni amundsen vodku co mi zbyla a šetřím ji na ples nebo prostě na někdy, že můžu vytáhnout.. a on že tak jo.. dali jsme po pár locích.. hned bylo tepleji.. a to tak stojím když.. mě začal líbat.. zničeho nic se na mě natočil a začal mě líbat.. jako minule jen tak, tak i teď.. s jedním rozdílem.. má holku.

Bylo to tam. Bylo to všude. Ta neskutečná energie, když jsme byli tak blízko u sebe. Nedalo se to. Líbali jsme se, tiskli. Došlo mi co se děje a taky kolik je hodin.. nějakých deset minut a měl jít.. a to se taky mělo stát.

Odtrhla jsem se tak nějak, koukala na hodiny, koukala na něj. Koukali jsme na sebe. Nevím co řekl, nevím.. nezáleží na tom.. Stáli jsme vedle sebe. Nevím jestli se mi to zdálo, jako bychom se k sobě po milimetrech přibližovali.. po asi dvou minutách už z toho byl pěkný kousek. Čelo a vlasy jsem měla v jeho tváři. Jen jsme tam tak stáli..

Něco takového není prostě mezi každým, to mi nikdo nevymluví. Doslova tam lítaly náboje, až mě mrazilo.. Bylo to neskutečné. Nešlo to jinak. Nakonec jsme zase skončili rty na sobě a už už mě svlékal.. všechno ostatní zmizelo. Nic jsem nedokázala vnímat, jenom jeho.

Je jasné, že autobus nestihl. Nebyla šance.. hodinu jsme to dělali nejrůznějšími způsoby.. a bylo to úžasné, krásné.. jak u toho vypadal, vzdychal a všechno.. Potom jsme prostě seděli, povídali si. O všem, jaké to bylo, o naší minulosti, o všem.. řekla jsem mu všechno čím mě štval, vyříkali jsme si to, respektivě vysvětlili.. Pokaždé předtím když jsme si to rozdali, mu to potom došlo, začal litovat a stáhl se, mě téměř ignoroval.. dneska.. jsme si povídali.. pořád.. byli spolu.

Mrzí mě co se stalo.. on řekl že jeho ne.. že to bylo krásné, i když bohužel i špatné.. ale stalo se. Tak už to holt je.. domluvili jsme se, že se to nikdo nesmí dozvědět. A chápu to.. před ním jsme zavolala Denči, aby byl v klidu a snažila se... dělat pohodářku..

Pak už byl prostě čas na pokec a odjel.. trošku se to zamotalo, ale jelikož nepřišel zpátky, snad to stihnul :) trošku se nám nahnul čas.. ty hodiny uběhly nějak rychle..

Už je skoro dvě hoďky pryč.. ale v nich se stalo to nejdůležitější. Začla jsem si to vyčítat.. vymstilo se mi, že jsem do toho šla.. já totiž před nějakou dobou přestala brát antikoncepci. Jo.. měli jsme kondom, ale.. nevím jestli k něčemu byl. Kdo to má sakra vědět?! Nějak kondomům nevěřím takže.. jsem v háji. Nejsem připravená být těhotná. Nejsem.

V peněžence mám nějakých 550 korun.. bude to stačit na tabletky "po"? Nevím.. zítra poletím k doktorovi a zjistím to.. bojím se, tohle jsem ještě nikdy nedělala. Už jsem se ptala spolužáka dobrého Péti a kdyby něco, půjčí mi.. jasně, že jsem mu neřekla o Vítovi, ale.. pomůže mi a jsem ráda. Hrozně mi to nabourá rozpočet, ale bohužel.. měla jsem na to myslet. Je mi mizerně.

Píšu dlouho, já vím, ale k tomuhle jsem se dostávala celou dobu.. bylo mi skvěle, teď je mi na nic. Bylo to úžasný a.. jo, stálo to za to, jenom.. sakra proč to musí fungovat takhle pitomě?? :( Chtěla bych zavolat Denči, poradit se a všechno.. ale slíbila jsem to :( a dodržím to..

Na netu furt zjišťuju informace různé.. zjistila jsem si ordinační hodiny doktora.. ráno začíná až 8.30 tak tam zavolám o velké a domluvím se jestli bych mohla přiběhnout po škole :( naštěstí končím 11.20 a oni maj do 12.00 :( to vyjde, musí..

Víťa.. aspoň že to není s někým mi úplně volným :( jediné plus.. teď mi fakt není do smíchu, nemůžu se dočkat zítřka.. chci to mít za sebou.. držte mi palce :(

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Blackness Blackness | Web | 10. února 2011 v 15:43 | Reagovat

Pořád ta stejná chyba... jak na to tak koukám, ale palce ti držím! ;))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama