#41.. osten žárlivosti

13. února 2011 v 0:11 |  Šuplík s mými hříchy a sny
in love
Jo, žárlím.

Projížděla jsem mu face. Má tam jednu fotku se svojí holkou. Dávají si pusu a.. nevím. Najednou mě to nepřímo zabolelo. Závist. Žárlivost. Au.

Stojím si za tím, že ho nemiluju, ale nevěřím, že by to bylo proto, že by to odeznělo. To v žádném případě. Pořád mám pro něj šílenou slabost a to se tím pojí.. že to není úplně pryč. Že to tam někde pořád je. To všechno. Cítím to tam, i když to nemůžu najít.. a ani nechci. Nechci to vytáhnout na povrch. Ale táhne mě to k němu. Šíleně.

Včera byla menší sešlost nás pár věrných lidí, co jezdíme na třídní akce.. bylo nás sedm. A bylo fajn. Držela jsem se, jako celý den. I když jsem se blížila k druhé fázi. Je to dva dny kdy cítím tu euforii, kterou mi teď akorát kazilo, že jsem nebrala prášky, ale pořád to tam bylo. Pak, po dvou dnech, to odezní a.. chybí mi. Věděla jsem, že to přijde, už to znám. Stejně tak vím, že to zas pomine. A ono to přišlo. Když všichni odešli a byla tam jenom E. a B., pár. Já čekala až pro mě dojede mamka.

Začly se mi plnit oči vodou, oba byli rozpačití, nevěděli co se děje.. a já věděla, že musím mlčet. Stejně jako vím, že jim můžu věřit. E. se šla sprchovat, byl tam se mnou B. a co občas se jako zeptal jestli se něco stalo a ať prý nejsem smutná.. tak jsem na něj koukala, zeptala jsem se ho, jestli se mám svěřit.. jestli slíbí, že nikdy nepřizná, že jsem mu to řekla atd. atd.

Tak jsem to vybalila.. postupně.. a on poslouchal, pak se přidala i E. a.. mluvili jsme. D. některé věci nikdy nepochopí, i když je to jedna z největších kamarádek, bývalá nejlepší. Když mě B. doprovázel ven k autu, abych po tmě o půlnoci nemusela sama, povídal si o tom se mnou. O mém vztahu k V. a o všem prostě.. že chápe, jak moc jsem proti němu slabá, jak mě přitahuje, že tak to někdy je.. ne často, ale je. Oni dva, E. a B., jsou spolu skoro dva roky.. i když spolužáci a nechtěli to komplikovat, nakonec je to k sobě dovedlo. Nic není dokonalé, ale oni dva.. skutečně se milujou. Taky bych to chtěla. Ale V. před těmi několika dny sám řekl, že vím, že to přece nejde. Nevím, proč to řekl, neptala jsem se, jak to myslí. Moc by to bolelo.

Ne, nemiluju ho. Ale mohla bych. Vím, jak moc bych mohla. Stejně jako předtím. Snad i víc.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Blackness Blackness | Web | 13. února 2011 v 13:22 | Reagovat

Tak přesně tohle chápu... nemiluješ ho, ale kdykoliv by se to mohlo změnit. Jo.. je to až moc podobný.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama